Alena Süsser - umělecké panenky

Kreativní tvorba mne ovlivňovala už od dětství, nejprve v oblasti kultury a divadla, posléze literatury a poezie. Cesta k panenkám byla v té době ještě ale velmi zdlouhavá. Věnovala jsem se s manželem převážně výchově synů a na kreativní tvoření moc prostoru nezbývalo. Teprve až dětivylétly z knízda, cesta ke kreativní tvorbě byla otevřená. 

V průběhu několika let jsem vyzkoušela různé techniky - keramiku, hedvábí, malba olejem, pastelem, pletení, háčkování, atd. Ale pořád jsem cítila, že to není to pravé, kde by se mohla plně realizovat. Nebyla to však ztráta času, veškeré naučené techniky se mi v budoucnu velmi hodily. Moje první návštěva panenek v muzeích mi otevřela bránu do dětství. Začala jsem nejprve textilními, jednoduchými panenkami. Technika nebyla sice  vypilovaná, ale to nebylo v té době důležité. Důležité byl čas a úžasná relaxace s tím spojená. 

A tak začal boj prací pokus - omyl, neustálé zkoušení, znovu a znovu, videa, kurzy, literatura, atd. Uvědomila jsem si, že bez svého "učitele" bude cesta hodně těžká a dlouhá a že je nutné načerpat zkušenosti od profesionálů a zkušenějších autorek. Významným kurzem byl pobyt u české panenkářky, žijící v Německu, paní Anny Šlesinger. Zde jsem se učila tvorbu porcelánových panenek, včetně výroby forem, oděvů, historie a samozřejmě i fíglů při výrobě. Po návratu z Německa jsem měla v sobě tolik nápadů, že to prostě muselo začít. Hledala jsem nejvhodnější materiál, techniku, učila se modelovat  a  dělat kostru. Sbírala jsem umělecké know-how od zkušenějších panenkářek a budovala tak svůj svět panenek. Zároveň jsem začala sbírat "panenky z popelnic," jak jim říkám. Snažím se citlivým způsobem zachránit a vdechnout jim zpět jejich život, historii a původ. "

"Je stále se co učit, co zdokonalovat a hledat nové výzvy. Každá panenka kterou vyrobím je tvořena s duší, která nese obrázek mého vnitřního já. Miluji ten proces, ten příběh skrytý uvnitř."